Co vlastně dělá UX designer?

UX Design
22
.
August
,
2018
Osnova

I když se poslední dobou setkáte s pojmem UX designer na každém rohu, plno lidí nemá představu, co takový UX designer dělá. Mezi tyto lidi bohužel občas patří i samotní designeři, jelikož obor UX je poměrně nový a rychle se mění. UX, respektive user experience jako taková, je pojem, který byl definován v 90. letech. Celé UX ale přišlo už mnohem dříve, a to na začátku 20. století s příchodem komplexnějších strojů.

Proč je tedy UX tak neznámý obor pro většinu lidí, když je tu už bezmála 30 let? Jelikož kdysi dávno to byl pouze akademický pojem, na který se moc nehledělo. Často se design spojoval s tím, jak produkt vypadá. Nikdo neřešil to, jaké „pocity“ vyvolává a jak se používá. Posledních pár let se UX dere kupředu jako samostatný obor, čímž samozřejmě je (často se spojuje s UI – user interface, což je dle mého názoru špatně).

Co tedy takový UX designer dělá. Většina z vás si asi vybaví weby a různé aplikace, což je pravda, ale poznatky z UX se začínají používat úplně při každém designu produktu (jak digitálního, tak fyzického). Návrh tabule v obchodním centru, kávovary, ovladač od televizoru nebo třeba takový noční stolek. Vše, co se nachází okolo nás, je designované na míru svému záměru. Jedním z procesů při tvorbě úspěšného designu je i zmíněný UX design. Dá se tedy říct, že všechno okolo nás pocítilo dotek UX designera, některé věci však méně než si zaslouží.

Dobrý design uživatel nevnímá, špatný nevystojí.

Ne nadarmo se toto „rčení“ říká. Určitě jste zažili, že vás něco strašně rozčílilo. Nemohli jste najít nějaké tlačítko nebo důležitou informaci, kterou jste hledali. Pokud je však všechno správně, ani si dobrého UX nevšimnete, a tak je to má být. Dobrý design by nikdy neměl být překážkou pro běžného uživatele, a tudíž ani důvodem k pozastavením nad jeho provedením. 

Výzkum (research) / analýza nad zlato

Každý produkt je cílený na určitou skupinu lidí a také na určitý trh. První krok v práci každého UXáka je pořádný a relevantní výzkum. Osobně jsem se párkrát potkal s názorem klienta, že je to nesmysl. Přece ví, kde a komu prodávají, tak nemá smysl platit za další výzkum. Pokud sdílíte podobný názor rychle od něj opusťte. K úspěchu vašeho webu, aplikace, e-shopu nebo jakéhokoliv jiného produktu musí být učiněn správný výzkum, bez toho jste odkázání jen na odhady a zkušenosti designera.

Já rozděluji výzkum na pár základních oblastí. Mějte na paměti, že u každého projektu je nutné věnovat jednotlivým částem jiné množství času.

  • Uživatelský výzkum – zde zjišťuji potřeby uživatelů, co od produktu očekávají a v čem jim pomůže. Pokud vás zajímají scénáře na testování mám pro váš článek.
  • Standardy v odvětví produktu – zde zjišťuji jaké jsou standardy v daném odvětví. Co je nezbytné mít a co naopak nikdo z konkurence nemá, ale zákazníci by to ocenili.
  • Aktuální stav firmy - je důležité znát možnosti a kapacity firmy pro kterou děláte. Každý by rád navrhoval pro firmy, které mají neomezené zdroje, ale realita je často jiní

Vytváření person

Z poznatků, které se získali v první fázi celého procesu či výzkumu, se sestavují takzvané persony. Persona je uměle vytvořená lidská bytost, která reflektuje vlastnosti vašich zákazníků. Je to takový imaginární kamarád každého designera. 

Každý produkt nebo služba může mít x různých person (cílových skupin), na které cílí. Čím větší spektrum aktivit, tím více person. Například obrovský e-shop bude mít více person, než malinký specializovaný obchod pro závodní cyklisty. 

Co ale taková persona obsahuje a proč je důležitá?

Persony jsou důležité, abyste si dokázali přesně určit vašeho zákazníka, jeho potřeby, životní stav a jeho cíle. Protože jen tak dokážete správně cílit celý produkt nebo službu na míru. Často se stává, že persóny přebírají i jiné oddělení jako je marketing nebo CS. Každý ve firmě by měl vědět kdo je jejich zákazník a jaké má potřeby.

Každý designer může persony připravovat jinak, ale u mě nesmí chybět tyto údaje:

  • Jméno
  • Věk
  • Pohlaví
  • Zaměstnání
  • Místo pobytu (práce)
  • Schopnosti (schopnosti práce na počítači, umění opravovat auta, schopnost dorozumět se anglicky…)
  • Potřeby
  • Frustrace
  • Vliv (jaké značky ovlivňují danou osobu)
  • BIO (popis v pár větách daného člověka. Jako kdybyste ho popisovali svému kamarádovi)
  • Fotka (pro lepší sblížení s danou osobou)

Všechny tyto údaje nejsou vymyšlené, ale patřičně zjištěné v předchozím výzkumu.

Více se o personách můžete dočíst v samostatném článku.

Uživatelské scénáře

Pokud máte své vymodelované osoby, je potřeba vytvořit scénář, ve kterém se setkají s vaším webem nebo produktem. Bylo by hezké žít ve světě, kde lidé vstanou a automaticky zapnou váš web, ale pokud nejste Mark Zuckerberg, tak se vám o tom může jen zdát. 

Je potřeba vytvořit jednu (ideálně ale více) situací, kdy lidé budou potřebovat váš produkt. Pokud víte, kdy a kde ho potřebují, je jednoduché jim ho v danou chvilku nabídnout.

Tento výstup má x podob. Já se osobně držím marketingového frameworku See Think Do Care, protože tento výstup zase nepoužívá pouze UX designer je dobré ho připravovat pomocí obsáhlejšího workshopu s více členy firmy.

Informační architektura

Zaměříme se více na web než na design fyzických produktů, jelikož s těmi nemám moc zkušeností. Každá webová stránka musí mít informační architekturu a strukturu. Tedy takový rozsáhlý strom všech stránek na webu. Tato struktura určuje celkovou hierarchii webu. Cílem je to, aby se návštěvník webu cítil jako doma, věděl kde a co hledat a hlavně kam kliknout. Z architektury nám vzejdou například položky menu a jejich další členění. Celý web by měl být intuitivní a uživatel by vám měl být schopen říci, kde se nachází to, co hledá, jen z pohlédnutí na celkový strom webu.

Tvorba wireframu

Většina lidí tuší, co je to wireframe a proč je důležitého mít. Je důležité si uvědomit, kolik kroků je nutné před samotným tvořením wireframu podniknout. Plno lidí žije v tom, že si designer sedne a „vysmahne“ wireframe z rukávu. Vy už ale víte, že tomu tak není. Wireframe je zjednodušený model webu vysvobozen od interakcí, grafiky, animací a finálních textů. 

Má nastínit finální produkt a slouží primárně pro dvě věci:

  • Jako první vizuální uchopení celého projektu
  • K prvnímu feedbacku a korekturám
  • K následné práci pro grafika, copywritera, kodéra a UX designera

Tvorba prototypu

Wireframe a prototyp jsou dvě rozdílné věci, i když se spojují nebo zaměňují. Wireframe je opravdu jen návrh. Je možné ho udělat tužkou či v nějakém nástroji. Prototyp je už dotažený návrh k dokonalosti. Obsahuje animace, interakce, grafiku, texty. Právě interakce jsou to nejdůležitější, jelikož to posune návrh k životu. 

V této fázi se produkt přesouvá do reálnějšího vizuálu a je připraven na uživatelské testování. Testování prototypu je důležité pro odstranění překážek a doladění celého produktu. Je dobré opravit všechny nedokonalosti před samotným programováním, jelikož tím ušetříte čas i peníze.

Uživatelské testování

Uživatelské testování vystačí na samostatný článek (který naleznete zde) ale jen v rychlosti přiblížím, že i toto je pole UX designera. Každá aplikace, web nebo produkt potřebuje patřičně testovat, a to i po jeho spuštění. Doba jde rychle kupředu, velký hráči určují nové standardy a lidé se učí novým dovednostem. Technologický vývoj taky mnohdy rapidně ovlivní chování uživatelů na vašem webu, a tudíž je potřeba pořád testovat a testovat.

Optimalizace

UX desing je never ending story. Když vám někdo navrhne web neznamená to, že i po 5 letech bude vyhovovat jeho uživatelům. Proto je dobré nesnout na vavřínech a o web se pořád starat. Nezastávám to, že by každá firma měla mít inhouse UX desigera, ale občas ho pozvat na kávu taky neškodí. Jen tak zajistíte, že vám připraví optimalizaci na míru.

Autor článku

Šimon jůn

Jmenuji se Šimon a jsem UX & Product designer. Navrhuji a optimalizuji weby, aplikace nebo produkty tak, aby byly pro zákazníka přívětivé a intuitivní. A dost často o tom pak něco napíšu.