Aktuální situace mi dala více času věnovat se obsahu, který jsem chtěl už nějakou dobu napsat. S tím souvisí i tohle trochu kontroverznější téma — work-life balance. Většina lidí, co dělají v onlinu momentálně pracují z domova, a to mi trošku hraje do karet, protože bude snazší pochopit můj pohled a proč si myslím, že celá diskuze ohledně důležitosti work-life balance je úplná, promiňte mi to slovo, blbost.
Celý tento článek berte s nadsázkou. Je psaný spíš pro zamyšlení a pobavení než pro nějakou hloubku dané problematiky.
Co znamená work-life balance
Nedávno mi napsal recruiter z nejmenované firmy na LinkedInu a popisoval úžasné výhody jeho firmy a proč bych tam měl jít pracovat. Mimo to, že jsem nikdy v životě zaměstnán nebyl a už od začátku své kariéry dělám na freelancu, kde jsem byl nucen si hledat klienty sám, jsem mu dal šanci. Mezi jednu z výhod, které pán zmínil, byl právě focus společnosti na work-life balance u zaměstnanců. Tento bod mě vždycky neskutečně pobaví, protože to zjednodušeně znamená, že je Práce-Work a Život-Life. Vám tedy nezbývá nic jiného než balancovat mezi životem a prací. Upřímně, pro mě nepochopitelné, protože práce je součástí života, stejně jako plno dalších věcí. Není to práce, nebo život.
Zkoušel jsem se na to pána ptát, jak se k tomu staví a bohužel jsem odpověď nedostal. Celý problém tohoto pojmu vidím v jeho interpretaci a uvažování o člověku jako ozubeném kolečku, který je na jednom místě jen proto, aby otáčel další kolečka (tedy další zaměstnance). Pokud děláte v kreativním oboru, ale vlastně i když neděláte, je to holý nesmysl. Celý svět okolo nás ovlivňuje naší práci. Život ovlivňuje to, co děláme a jak to děláme. Je celkem jedno, jestli malujete obrazy, připravujete UX výzkum nebo programujete nový e-shop. Okolí, a svět okolo vás, na vás mají dopad a tím pádem mají i dopad na výsledek vaší práce.
Vznik pojmu work-life balance
Work-life balance vznikl jako touha změnit zajeté šílené pracovní týdny z průmyslové revoluce. Poprvé se tento pojem použil v 80. letech v Británii ohledně času, který matky měli trávit se svými dětmi. Více se historii věnovat nebudu. Spíš trochu poskočím do dnešní doby. Budu se zaměřovat primárně na online, protože u lidí co pracují v továrně má tento pojem úplně jiný význam. Nevím přesně, proč se tento pojem přenesl do onlinu, ale vsadil bych na touhu korporací vyhovět novému trendu a potřebám zaměstnanců po více volném času, více života (pořád to zní úsměvně). Věřil bych tomu, že s tím přišel někdo velice chytrý na HR oddělení, když se řešilo, co dál mimo multisport karty a stravenek nabídnout zaměstnancům na trhu, kde je nedostatek pracovní síly (toto se možná brzy změní a s tím i “výhody” pro zaměstnance).
Zajímavé je, že podle výzkumu z roku 2015 od Workplacetrends.com 67 % lidí na HR tvrdí, že zaměstnanci mají work-life balance, ale jen 45 % zaměstnanců to potvrzují. Toto přesně potvrzuje to, co mám v hlavě, když tento pojem někdo zmíní. Často (ne vždy) se jedná o prázdné HR věty, které se už dnes bohužel považují za samozřejmost každého náborového inzerátu nebo aktivity. Některé firmy ve státech (a pár u nás) dávají například neomezenou dovolenou, což je pro mě určitý krok k “work-life balance”.
Jak na práci koukám já
Pokud tohle čte někdo. kdo dělá sám na sebe, bude mít nejspíše stejný pohled na věc jako já. Často se u freelancerů říká, že pracují non-stop a že podnikání nikdy nekončí. Myslím, že je to často špatně interpretováno. Pracuji pořád? ANO. Sedím u počítače a maluji wireframy, připravuji výzkumy nebo smlouvy pro nové klienty? Absolutně NE. To, že nad svým podnikáním přemýšlíte ve vaně, nebo když si stavíte z Lega neznamená, že “pracujete pořád” ve smyslu, který se vybaví většině zaměstnaných lidí. Znamená to, že chcete to, co jste vybudovali, posunout o krůček dál. Vaše práce je součástí vašeho života a váš život je součástí vaší práce. Není to buď a nebo. Je to vzájemná symbióza na časové ose jménem život. Nikdy nevíte, kdy ve vaně vymyslíte novou funkci vaší aplikace, nikdy nevíte kdy v kostičkách z Lega uvidíte nový produkt, který můžete uvést na trh. Není práce a život, je jen Život.
Toto myšlení lze samozřejmě přenést i mimo podnikání do vztahu zaměstnanec—zaměstnavatel, ale je nutné na sebe koukat jako na lidi, které život rozvíjí dál. Často mi přijde, že některé firmy koukají na život jen jako na čas, kdy jim zaměstnanec “nebouchá” do počítače a tím jim nevydělává peníze. Což je mimochodem úplně mylná představa. Nejvíce peněz jsem klientům vždy vydělal nápadem/řešením, které jsem nikdy nedostal za pracovním stolem, protože tam se “bouchá” a nepřemýšlí.
